Po jesenických hřebenech i pramenech
Cyklus Poznávání regionů ve čtvrtek 19.května umožnil účastníkům poznat okolí Jeseníku skutečně zevrubně. Třicítka českých i polských seniorů si na trase Rejvíz – Zlatý chlum – Jeseník užila nejen pořádný výlet v ne úplně jednoduchém terénu, tak výhledy do krajiny na obou stranách hranice z horských cest či historické rozhledny.
Počasí toho dne bylo vskutku malebné a milovníci slunečních paprsků by si jej za daných teplot možná klidně mohli užít někde na zahradě či u vody. Cesta výpravy Centra společných aktivit ovšem tentokrát vedla na hory a do lesa. Role průvodkyň se zhostily zkušené turistky Marie Vlčková a Jana Šimková, bylo tedy zajištěno, že výprava po cestě nejen nezabloudí, ale dozví se také spoustu zajímavých informací o každém místě, na němž bude mít cenu se zastavit. To začalo již na úvodní cestě autobusem, kdy se účastníci dozvědeli například detaily o českém systému značení turistických tras.
Startovním bodem výletu byla osada Rejvíz, nejvýše položená osada na Moravě a ve Slezsku, proslulá například svými chráněnými rašeliništmi. Na ty v programu již místo nezbylo, ovšem účastníci se stihli alespoň podívat do Penzionu Rejvíz (aka Noskova chata) na jedinečné, ručně vyřezávané židle s portréty hostů, zdobící malou historickou expozici i provozní část. Odtud se pokračovalo po červené turistické trase vedoucí lesem okolo Chlapeckých a Bílých skal, přičemž cílem byl 6 km vzdálený vrchol Zlatý chlum se stejnojmennou rozhlednou. Tato trasa je co do převýšení nejsnazší cestou na Zlatý chlum, neboť narozdíl od cest z Jeseníku nevede neustále do kopce, ale jedná se jen o mírně zvlněnou rovinu. Přesto se nedá říci, že by se jednalo o vycházku parkem – v lese jsou totiž patrny stopy po pohybu těžké techniky těžící v loalitě dřevo a například cestičky v kůrovcových holinách byly plné odhalených kořenů a kamení. Odměnou za vytrvalost byly účastníkům ovšem výhledy jak na Zlatohorskou vrchovinu a dále do Polska, tak na hřebeny Hrubého Jeseníku.
Zastávka na Zlatém chlumu (891 m.n.m.) poskytla vítaný oddech. Účastníci mohli na chvíli ulevit nohám a občerstvit se studeným rautem v útrobách turistické chaty. Kdo chtěl (a že chtěla většina!), mohl vystoupat až na vrchol 24 m vysoké rozhledny postavené v roce 1899, nabízející ještě skvostnější výhledy na oba pohraniční regiony, než jaké turisté mohou vidět na trase. Stylovou pamětní vstupenku si sběratelé ještě mohli označit razítkem a po společném fotografování bylo načase vyrazit dále na cestu. Modrá trasa tentokrát vedla směr Křížový vrch a i zde byly patrné stopy nedávné těžby třeba, což se projevilo například na nutnosti zdolávat úseky vysypané kamením nebo přelézat spadlý strom. Po cestě se však naštěstí začaly objevovat první prameny, pověstné to stříbro lázeňského města, například Turistický pramen z roku 1896. Krátká pauza u Hotelu Křížový vrch, z nějž lze již zcela zřetelně shlížet na město Jeseník, dávala tušit, ze cíl už je blízko. Dolů výletníci sešli po historické křížové cestě, obnovené v roce 2012, kde kromě 14 zastavení narazili také na Mloči pramen či, po krátké odbočce, na nedávno zrekonstruovaný pramen zvaný U Vousáče. U obou samosebou proběhl krátký výklad o jejich historii.
Mnoho pěkných zastavení nabízí také rozlehlý městský park Smetanovy sady, kterým účastníci akce prošli na samém závěru. Vzhledem ke vzrůstající únavě a blížícímu se termínu odjezdu ovšem památky jako Priessnitzovo sousoší z dílny sochaře Josefa Obetha, Anglický pramen, pramen Skalka či Neuburský pramen, z nichž mnohé ještě byly ozdobené květinami z předcházejících městských slavností, účastníci spíše jen míjeli s opravdu chvilkovými zastaveními. Akce opravdu patřila mezi ty náročnější, co se výletů v rámc Centra společných aktivit týče, ovšem na závěr ji provázely úsměvy, poděkování a celková spokojenost – a to je to, oč tu kráči.
(jj)
FOTOGALERIE ZDE:
