Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací chápu, zavřít

Prudnik od Woka po Frotex

Další dějství z cyklu Poznávání regionů tentokrát pod hlavičkou Centra společných aktivit zavedl účastníky z Jeseníku a Nysy do hornoslezského Prudniku. Centrum stejnojmenné gminy ležící v bezprostřední blízkosti česko-polských hranic, překvapí množstvím památek i bohatou historií textilního průmyslu.

Ve středu 4. května 2022 bylo počasí na výlet jak dělané, pročež se skupina asi 30 polských a českých seniorů vypravila do dalšího historického města, ležícího od česko-polských hranic, co by kamenem dohodil. Volba tentokrát padla na dvacetitisícový Prudnik, sousedící s Jindřichovem ve Slezsku. Obě skupiny se po počátečních logistických zmatcích potkaly na startovním stanovišti v areálu bývalých prudnických kasáren a pod vedením zkušeného průvodce Jaroslawa Srebacze a za tlumočení Zbigniewa Romankiewicze (při němž byly tentokrát s velkým úspechem využity mobilní tlumočnické sety) se vydaly na prohlídku města.

První zastávkou na trase byl městský park, kde mohou návštěvníci obdivovat například hudební altánek z roku 1887, nebo sochu bohyně Diany z roku 1911, která byla vystavěna na popud bohatých průmyslníků Fränkela a Pinkuse, čehož Jaroslaw Srebacz využil k tomu, aby výpravě přiblížil historii města a zlatou éru jeho rozvoje. Po cestě z parku upoutala pozornost socha dost možná nejvýznamnějšího sportovce pocházejcího z Prudniku, jímž je cyklista Stanislaw Szozda. Do historie silniční cyklistiky se zapsal mimo jiné ziskem dvou stříbrných olympijských medailí z LOH v Mnichově (1972) a Montréalu (1976), dvou titulů mistra světa ze šampionátů v Barceloně (1973) a Mettet (1975) a triumfu na Závodu míru (1974). Ačkoli Szozda již není mezi živými, slouží jako inspirace dalším úspěšným generacím polských cyklistů.

Další zastávkou byla nejstarší památka Prudniku, zvaná Vokova věž. Je-li vám toto jméno povědomé, pak jste na správné stopě – právě český šlechtic Vok I. z Rožmberka nechal v roce 1255 postavit na místě Prudniku, kudy vedla důležitá obchodní stezka, obranný hrad. 41 m vysoká věž se dochovala až do dnešních dní a zatímco kdysi sloužila jako místo posledního úkrytu při obléhání města, dnes slouží jako rozhledna. Kroky výpravy pak vedly do Centra tkalcovských tradic, které přibližují další slavnou kapitolu prudnické historie, ne nepodobnou té jesenické. Zatímco v Jeseníku působili textilní průmyslníci z rodu Regenhartů a Raymannů, do historie Prudniku se nesmazatelně zapsali rodiny Fränkelů a Pinkusů, kteří zde vybudovali jeden z největších komplexů textilního průmyslu v Evropě, Jejich výrobky se dostali až na palubu nechvalně proslulé zámořské lodi Titanic, jejich éra pak byla érou prosperity a rozvoje města, během níž byl zbudovan například městský park, Slezská knihovna či synagoga. Druhá světová válka převrátila situaci naruby, ale i po ní pokračovala tradice textilního průmyslu prostřednictvím podniku Frotex, jehož ručníky, osušky či utěrky bychom dodnes našli ve skřiních mnoha domácností, ač podnik definitivně ukončil činnost v roce 2014. Tyto a mnohem více informací se účastníci dozveděli jak od průvodce či při prohlídce četných exponátu, tak prostřednictvím krátkého filmu.

Před obědem následovala ještě jedna zastávka – a to v Muzeu Prudnicka nacházícím se v zachovalé části městkých opevnění. V několika patrech jedné z věží je umístěna sbírka chladných i palných zbraní, kterou si obě skupiny postupně prohlédly. Oběd v jedné z restaurací v centru byl symbolicky jedním z tradičních jídel polské kuchyně – nadýchanými knedlíčki "kluski" s masem a omáčkou. Po vynikajícím jídle nešlo vynechat návštěvu blízkého Rynku, tedy centrálního náměstí, kde zaujala jak budova radnice se 63 m vysokou věží, tak socha Jana Nepomuckého či morový sloup.

Závěrem se účastníci výletu vydali autobusem zhruba 3,5 km za Prudnik. Právě zde se obklopen přírodou nachází františkánský klášter s kostelem sv. Josefa. V klášteře dodnes žijí františkánští bratři v poměrně striktní izolaci, přesto je však do malé části komplexu umožněn přístup veřejnosti – a to zejména kvůli tomu, že byl na místě mezi léty 1955-1956 komunistickým režimem internován kardinál Stefan Wysziński, primas polský a významná postava nejen církevního života. Návštěvníci si mohli prohlédnout skromný pokoj, v němž kardinál trávil své dny.Bohatý výlet byl tímto ukončen a následovala již pouze zpáteční cesta. Prudnik lze jako zajímavé město s bohatou historií jedině doporučit k návštěvě – dostat se do něj není obtížné a turistu s bystrým okem bohatě odmění.
(jj)

FOTOGALERIE ZDE: