Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací chápu, zavřít

Akademii III. věku zahájily zážitky z Nepálu

Úvodní přednáška Akademie III. věku, jejíž pořadatelské otěže letos sdílí Odbor sociálních věcí Města Jeseník a Centrum společných aktivit, patřila tentokrát cestování. Uskutečnila se ve čtvrtek 30. září v Hudebním sále CSA, kde Jana Šimková povyprávěla smíšenému česko-polskému publiku o cestě po drsném, ale poutavém Nepálu.

Dnešní doba cestování pořád nepřeje tak, jak tomu bylo ještě před dvěma lety, přednáška Jany Šimkové (a Františka Novotného, kterýžto se staral o obsluhu techniky) tedy byla příjemnou vzpomínkou na období, kdy se možnosti globálního cestování jevily jako snadné a neomezené. Nepál navštívila v roce 2019 v rámci organizovaného zájezdu "Nepál pohodově", na což ostatně upomínal i název přednášky, ale to neznamenalo, že by jednalo o nějakou sváteční vycházku. Trek okolo Annapuren, který byl integrální součástí výpravy, totiž není pro nikoho, kdo v životě neprochodil několik párů pohorek.

Začněme však popořádku. Přednášku zahájila Jana Šimková přehledem základních zeměpisných faktů o Nepálu, z čehož bylo ihned patrné, že jak na cestu, tak na přednášku byla velmi dobře připravena. Publikum se dozvědělo nejen fakta o politickém či náboženském zřízení, ale také o tom, čím se v Nepálu platí a že například tamní bankovky se používají, dokud se vyloženě nerozpadnou. Výprava samotná vystoupila z letadla v hlavním městě Káthmandů, kde se seznámila nejen s tamními nejvýznamnějšími památkami a chrámy, ale také s realitou tamních uliček a nejrůznějších malých obchůdků, kde si Nepálci snaží vydělat na živobytí. Vše, co zachytila a vyfotila, uměla Jana Šimková také precizně okomentovat a proto se posluchačům přednášky dostalo také stručného vhledu do nepálské kultury a zvyklostí.

Stěžejní část výpravy zahrnovala trek startující z historické Pokhary okolo pásma Annapurny – tedy přesněji řečeno Annapuren, neboť součástí 55km dlouhého masivu není jen stejnojmenná 10. nejvyšší hora světa (8091 m. n. m.), ale dalších pět vrcholů. Až do výšin vyhrazených horolezcům výprava samozřejmě nešplhala – nejvyšším bodem treku byl vrchol Poon Hill (3210 m.n.m.), ovšem výprava zdolávala denně desítky kilometrů a tisícovky metrů převýšení po úzkých stezkách, kamenných schodech či visutých lávkách. Zde se seznamovala zase s jinou realitou Nepálu – životem prostých obyvatel, ať už zemědělců, či majitelů rurálních hostelů a občerstvení, kde účastníci spali a jedli. O zážitky nebyla nouze, o horská panaromata taktéž ne – trek nabídl výhledy jak na zmiňovaný masiv Annapuren, sedmou nejvyšší horu světa Dhaulagiri či posvátný vrchol Machapuchre, přezdívaný kvůli tvaru "rybí ocas".

Poslední část přednášky patřila nejen zážitkům po návratu do Pokhary a Káthmandů (včetně královského města Bhaktapur), ale také ukázkou tamní gastronomie včetně čočkového dhálu, plněných taštiček momo či známého nápoje masala chai. Závěrem se Jana Šimková také detailnějí zmínila o některých aspektech nepálské společnosti, například tamní úroveni školství, zdravotnictví, rodinném uspořádání a některých nechvalně proslulých zvycích jako chaupadi – ostrakizaci menstruujících žen a jejich vyhánění z domu do nuzných chatrčí po dobu periody. Jana Šimková taktéž odpověděla na zvědavé dotazy českého i polského publika (tomu asistoval pohotový tlumočník Tadeusz Kuchejda), dočkala se zaslouženého potlesku a následovalo neformální povídání u připraveného občerstvení.

První přednáška Akademie III. věku sklidila úspěch – cestovatelské přednášky jsou obecně populární, tím spíše, když přednáší někdo z identické cílové skupiny. Doufejme, že přízeň bude zachována i v dalších dějstvích.
(jj)